Časté dotazy

Jakým způsobem klíště poslat na vyšetření?
Podrobné instrukce naleznete zde. K uvedenému lze doplnit, že klíště je nejlepší umístit do pevné plastové krabičky, aby během transportu nebylo rozmačkáno v igelitovém sáčku. V každém případě, je potřeba klíště zabezpečit proti tomu, aby vylezlo nebo bylo z obalu vytřepáno. Můžete volit cestu doporučeného dopisu. Za poslední 3 roky se stalo pouze jednou, že ohlášený vzorek poštou nedorazil. Pokud na objednávce uvedete e-mail, bude Vám příjem vzorku klíštěte laboratoří potvrzen.

 

Jak dlouho po odstranění je možné klíště vyšetřit?
Obecně je dobré, klíště odeslat k analýze co nejdříve po odstranění. I když jsou moderní metody detekce vysoce citlivé, stále platí, že čím delší je doba, po kterou klíště skladujeme před analýzou, tím větší je pravděpodobnost, že dojde k degradaci molekul DNA patogenů, které jsou v testu detekovány. Pokud je tedy patogen přítomen v malém množství, může se po nevhodném skladování klíště jevit jako na patogen negativní. Po delším skladování tedy není možné při negativním výsledku garantovat, že nedojde k infekci. Pozitivní nález patogenu má samozřejmě plnou platnost. Borelie bývají nalézány v klíšťatech skladovaných 14 a více dní v nevhodných podmínkách.

 

Nechci nebo nemohu odeslat klíště k analýze hned – jak ho uskladnit?
Pro zajištění maximální spolehlivosti stanovení, doporučujeme klíště odeslat do laboratoře co nejdříve po odstranění. V případě, že nemůžete klíště k analýze odeslat ihned, nebo si analýzu chcete ještě rozmyslet, je potřeba klíště skladovat tak, aby docházelo k co nejmenší degradaci molekul, které jsou v analýze detekovány (blíže viz. předchozí odstavec). Ideální je klíště pečlivě uzavřít do plastové krabičky nebo alespoň igelitového sáčku, například s kouskem lehce navlhčeného papíru a vzorek umístit do chladničky, či alespoň chladnějšího prostoru (sklep apod.). Pokud se klíště podaří odstranit živé, přežije takto i týden.

 

Co dělat, když se při odstraňování podařilo klíště přetrhnout?
Není třeba podléhat panice. Patogeny se v klíštěti hromadí zejména ve slinných žlázách a ve střevě. Část klíštěte, která většinou zůstane v kůži, není „hlavička", ale pouze část ústního ústrojí, které neobsahuje ani slinné žlázy ani střevo. Riziko infekce neodstraněním zbytku klíštěte tedy nijak významně neroste. Co dělat dál? Doporučujeme místo přisátí vydezinfikovat a zbytek klíštěte zanechat v rance – tělo si s ním poradí samo. Jako v jiných případech přisátí klíštěte je potřeba místo kontrolovat, zda nedojde k vytvoření vyrážky typické pro lymeskou boreliózu – erythema migrans, či k rozvoji sekundární infekce díky bakteriím zaneseným do ranky. Měli bychom tedy odstranit vše, co z klíštěte ční nad kůži, ale již dále neprohlubovat ránu pokusy o „vydolování" zbytku klíštěte. Tím jen zvyšujeme pravděpodobnost sekundární infekce.

 

Proč nevyšetřujete klíšťata na původce babesiózy, bartonelózy, Q-horečky a dalších onemocnění?
Nesnažíme se ohromovat počtem nabízených analýz – nabízíme pouze taková vyšetření, u nichž jsme přesvědčeni, že zákazníkovi skutečně k něčemu budou. Laboratoř tedy nabízí stanovení původců lymeské boreliózy, klíšťové encefalitidy a lidské granulocytární anaplasmózy (ehrlichiózy). V klíštěti se teoreticky mohou vyskytovat další původci nákaz, ovšem pravděpodobnost, že tyto patogeny skutečně vyvolají onemocnění u člověka je mizivá (samotná přítomnost patogenu v klíštěti neznamená, že bude patogen přenesen do člověka a že u něj vyvolá onemocnění). Finanční náročnost vyšetření tedy neodpovídá případnému užitku z odhalení patogenu v klíštěti. Zátež pacienta plynoucí z preventivní postexpoziční léčby, není úměrná velmi nízkému riziku přenosu patogenu. V řadě případů se navíc jedná o tak řídce se vyskytující onemocnění, že lékaři mají obtíže se stanovením optimální léčby i v případě skutečně probíhajícího onemocnění, natož pak v případě preventivního zásahu po kontaktu s nakaženým klíštětem.

Dotazy, které zajímají Vás, naše zákazníky, můžete také pokládat v naší diskuzi.